Nasazení Lidových milicí v srpnu 1969

Po dubnovém a květnovém zasedání pléna ÚV KSČ v roce 1969 výrazně vzrostla další aktivita Lidových milicí. Lidové milice se jako celek postavily bezvýhradně za nové vedení KSČ v čele s Gustávem Husákem. V praxi to prokázaly při výročí srpnových události v roce 1969 svým rázným vystoupením spolu s SNB a ČSLA proti občanům protestujících proti pobytu sovětských vojsk u nás a začínající normalizaci a aktivně se tak podílely právě na vytvoření podmínek následné normalizace.

Příprava opatření v Lidových milicích k srpnovému výročí začala už koncem července a vyvrcholila začátkem srpna. Opatření k zabezpečení klidu a pořádku pak byla realizována ve dvou etapách.

V první etapě od 12. do 17. srpna byla prováděna zesílená kontrola zbrojnic LM, zbraně z malých závodů byly soustředěny do větších, kde se předpokládalo jejich lepší zajištění. Zároveň probíhalo plánování opatření k zajištění ochrany vybraných objektů, jako byly rozhlasové a televizní vysílače, spojovací uzly, sklady pohonných hmot, tiskárny, energetická zařízení a sekretariáty KSČ.

Ve druhé etapě od 18. srpna kromě již přijatých opatření bylo přistoupeno k převzetí ochrany uvedených objektů, byly vytvořeny zálohy sil a prostředků a přijata opatření k zabezpečení 100 % mobilizační pohotovosti Lidových milicí.

V Praze bylo skutečně nasazeno 3 100 příslušníků LM a připravena byla záloha dalších 3 250, přičemž 400 milicionářů ze Severomoravského kraje se předpokládalo přesunout v případě potřeby letecky prostředky ČSLA z letiště v Mošnově. Zálohy v dalších krajích činily 1 725 milicionářů.

Další milicionáři byli zapojeni do hlídkové služby ve vytypovaných městech a místech, a sice 19. srpna to bylo celkem 1 692, 20. srpna - 2 299, 21. srpna – 2 533 a 22. srpna pak – 2 560 příslušníků LM.

527 vytypovaných objektů střežilo 5 210 příslušníků LM. Celkem byly v celé ČSSR nasazeny v jednotlivých dnech následující počty milicionářů: 19. srpna – 15 225, 20. srpna – 20 050, 21. srpna – 27 437 a 22. srpna – 24 572. V průběhu těchto jednotlivých uvedených akcí bylo vážně zraněno celkem 74 milicionářů, z toho 43 v Praze.
Zásah v Praze a Bratislavě si však vyžádal i několik obětí na životech z řad obyvatelstva. V souvislosti s nasazením LM, kdy na prvním místě byli podezřelí právě jejich příslušníci, se mělo jednat o dva zastřelené mladé lidí v Praze a jednoho v Brně. Vyšetřování však nikdy neprokázala konkrétní viníky a nikdo nebyl postaven před soud.

Za svou podporu normalizačního procesu dostaly Lidové milice 14. října 1969 Řád Rudé zástavy a stovky jejich příslušníků obdrželi státní vyznamenání.

Josef Šolc

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND