|
ZÁKLADNÍ VOJENSKÁ SLUŽBA
| O vzs | Přísaha | Slovníček záklaďáka |
Až do roku 1990 trvala základní vojenská služba 2 roky,
tedy celkem 730 dni. Tato služba byla povinná pro každého občana československé
republiky staršího 18 let, který byl odvodovou komisí uznán schopným
výkonu vojenské služby.
Nejprve bylo nutno vyplnit dotazník
brance a na vyzvání Okresní vojenské správy se dostavit před odvodní
komisi. Z branců se tak stali odvedenci. Časem všichni odvedenci obdrželi
povolávací rozkazy s datumem a místem nástupu základní vojenské služby.
Po nástupu byl každý zařazen do příjmače, kde se učil
základním vojenským dovednostem, tj. zejména pořadovému cvičení, střelbě
ze samopalu, a každý se samozřejmě musel naučit nazpamět přísahu, nesměl
si plést hodnosti apod. Po zhruba měsici zakončeným přísahou čekala
vojáky první (a většinou na dlouhou dobu i poslední) vycházka a také
zařazení na roty, kde začal první půlrok nováčků.
Propustková knížka
Těch prvních šest
mesíců nebylo obvykle nejjednodušších. Po příchodu na rotu nastala
nekonečná doba rajónů, služeb a šikany. Po půl roce se z nováčků
- nazývaných draci, myši, bažati apod. stávají takzvané půlky. Většinou
tomu předcházel příjmací rituál - výprask záklaďáckým opaskem. Šikana
se přesunula na nově příchozí, stejně jako rajóny. Po dalším půlroce
se z půlek stávají mazáci s řadou privilegií, mezi něž patřila i
šikana mladších ročníků. Poslední půlrok na vojně každý odsloužil jako
tzv. suprák.
Vojenská knížka
Po skončení VZS se každý musel dostavit na OVS, kde
byl zařazen do zálohy.
|
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND
|