|
TAKTIKA A STRATEGIE
| ČSLA v obraně | ČSLA v útoku | Bojové možnosti | Válečné plány 1945-1990 | Další ... |
VE VÁLCE, KTERÁ NEBYLA
Část desátá: Plán pro podporučíka Argonanta, obranná operace Československého frontu
Na úvod této části se podíváme na možné úmysly nepřítele. Bylo stanoveno, že jeho zámyslem by mohlo být nenadálými údery jaderných zbraní nebo jen konvenčními prostředky připravit prostor pro útočnou operaci a s použitím vysoce přesných zbraní rozbít hlavní uskupení vojsk na našem území, narušit mobilizaci a ztížit vytváření operační sestavy přísun dalších záloh.
Hlavní úder se předpokládal silami 7. armádního sboru USA na směru MĚLNÍK, OSTRAVA
Na úseku našeho frontu se očekával úder sil 2. armádního sboru NSR ve směru KLATOVY, TÁBOR. Do 7 dne operace za pomoci výsadků mohla být ovládnuta čára PRAHA, TÁBOR, ČESKÉ BUDĚJOVICE .
Ppor. A: Američan nikdy nevede žádné údery po jakékoli ose, dokud nerozmlátil všechno letadly. A ty se objeví na scéně až po rozstřílení PVOS raketami. To je, oč tu běží.
Bundeswehr, naproti tomu, měl zakázáno útočit zákonem a potřeboval k tomu dovolení... už nevím koho. Byl to problém i v Zálivu a jinde – Němci prostě nesmí bojovat mimo Německo. A Němec nikdy nedělá nic bez povolení, to je snad jasné.
Takže i kdybychom připustili, že útok ze strany Západu je reálný, musel by vypadat naprosto jinak. Kardinální problém obrany potom je, že se nemůže bránit tak, jak chce ona, ale reagovat na to, co dělá útočník.
Pátrač: To je možná pravda, ale lepší je nějaký plán než žádný plán. V tom je tento plán dobrý a řekl bych, že dokonce velmi dobrý.
Druhý sled silami 5. armádního sboru NSR mohl být zasazen z čáry MILIČÍN, SOBĚSLAV do hloubky našeho území. Počítalo se i s možností porušení neutrality Rakouska a dal se čekat z této strany pokus o hloubkový obchvat směrem na SLAVKOV, OLOMOUC.
Ppor. A: Tohle není bitevní plán, to je pohádka.
Pátrač: To máš pravdu. To není bitevní plán, ale součást operačního plánu naší armády a tedy vyhodnocení a popsání další možnosti průniku nepřítele na naše území. Zde to jsou zobecněné reminiscence na dlouhá staletí naší historie. Pohádka ani omylem.
V případě vedení války jadernými zbraněmi se dalo očekávat, že do dne číslo 5 bude naše území cílem až 350 jaderných úderů.
Ppor. A: Jasně, a ty ani náhodou nemůže odfouknout vítr zpátky do Německa. Bezva plán na sebevraždu zlých imperialistů.
Letecké síly nepřítele jsou schopny v první den vedení války provést až 4 hromadné údery s použitím konvenční výzbroje a až 3 s použitím jaderných zbraní.
Ppor. A: To je jedině zajímavý problém, který měly štábní krysy řešit – konvenční bombardování letadly a raketami. Ježto nevěděly jak, vymýšleli kraviny. Mimochodem, bylo by to dobré vědět i pro případ úplně jiný, než Američani. Například PVOS proti nejasným Arabům. Tam by byl plán užitečný i dnes.
Proto náš front měl za úkol v obranné operaci připravit a zplánovat odražení agrese nepřítele, způsobit mu velké ztráty v příhraničním sražení a vytvořit podmínky pro přechod do operace útočné.
Ppor. A: Kde já jsem tohle už viděl. Všude možně Argonante, všude možně....
Útočná operace Československého frontu
Hlavní síly frontu uskupit proti NSR k odražení útoku hlavních sil 2. armádního sboru NSR ve směru KLATOVY, TÁBOR. Současně zabezpečit nejnutnější obranu jižního boku frontu proti případnému útoku nepřítele z prostoru Rakouska.
Hlavní úsilí soustředit na udržení prostoru mimo BOR, HOŘOVICE, STRAKONICE, NÝRSKO. Využít terén, zátarasy a hluboce členěné obrany odrazit útok nepřítele a jeho síly již na hlavním pásmu obrany a vytvořit tak podmínky pro přechod do útoku.
Připravit provedení silných protiúderů a to buď silami armád viz dále v úkolech armád, nebo celého frontu.
Frontový úder plánovat a vykonat silami 16., 14. a 17. tankové divize z čáry číslo 1: ČERNICE, BLATNÁ nebo z čáry číslo 2: NÝŘANY, NEPOMUK ve směru STRAŠICE, CHAM a částí sil na BĚLÁ POD BEZDĚZEM.
Ppor. A: WTF? To jsou zase ty zoufalé záložácké divize; kde jsou potom opravdové jednotky? Pokud jsem to pochopil, záložáci provádějí protiúder přes vlastní obranu, postavenou ze záklaďáků?
Pátrač: Přesně tak to vypadá. Má to jistou, byť kulhající logiku. Divize stálé bojové pohotovosti a na snížených stavech už dva dny bojují, když se teprve dávají do pohybu ty mobilizované. Jsou vyčerpané, z části vybité. Mobilizované divize jsou naproti tomu na plných počtech a tím velmi úderné.
Ppor. A: Po delším studiu problému na opačné straně vidím, že zakopaná obrana za jistých okolností může být totální omyl. Navíc úder T 55 proti Leopardům a Abramsům je velká sranda. Ta záloha je možná důležitější, než zakopaná obrana. Tím, že je pohyblivá a lze ji soustředit! Takže přesně obráceně – zakopat zoufalé úloženky a zálohu udělat z T 72.
Současně s tímto protiúderem provést druhý silami druhého sledu 4. armády na směru SEDLICE, NÝRSKO A KÖTZING
Ppor. A: No ty krávo. To jsme gerojové – s tím vším ještě uděláme uloženkami druhý útok. To je tak, když někdo vymyslí bezva útočný plán a pak z něho bezduše opíše ten protiúder. Autor zapomněl, že má elitní divize k těm úderům jednak zakopané, jednak po několikadenní obraně.
Pokud by mělo dojít k útoku z území Rakouska v směru na SLAVKOV zajistit obranu silami 3. motostřelecké divize ze zálohy frontu v součinnosti s 49. armádou od 1. jihozápadního frontu Sovětské armády.
Předpokládat v tomto případě posílení krytu jižní hranice částí sil 13. tankové divize a vytvoření hloubky obrany v tomto směru silami 26. msd ze zálohy ministerstva obrany.
Obranná pásma
Zabezpečovací pásmo - podél státní hranice ČSSR s NSR mezi touto hranicí a hlavním obranným pásmem. Bránit vyčleněnými silami pro přikrytí státní hranice tedy pohraničními motostřeleckými pluky od 19. a 2. motostřelecké divize s rotami pohraniční stráže a motostřeleckým plukem od 15. msd. Tedy na úseku proti NSR celkově 4 msp a 25 rot pohraniční stráže.
Hlavní pásmo obrany – obsadit na směru hlavního úderu nepřítele divizemi stále pohotovosti. Jde o:
19. msd bez 104. msp
1. td
2. msd
a na volarském směru postupně silami 15. a 18. msd.
Hlavní pásmo bylo stanoveno takto: BOR, STAŇKOV, KLATOVY, SUŠICE, KAŠPERSKÉ HORY, VIMPERK, ČESKÝ KRUMLOV, KAPLICE, JINDŘICHŮV HRADEC, MORAVSKÉ BUDĚJOVICE, MIROSLAV, PODIVÍN, BŘECLAV, BRATISLAVA
Ppor. A: Mám v tom zmatek – co je hlavní a co první pásmo? Jinak řečeno, kde bude 1. td? Brání někde u Plzně?
Pátrač: Nemám k dispozici plány armád, nevím tedy kde by 1. tanková mohla být.
První armádní pásmo – obsadit tankovými divizemi od 1. a 4. armády a to 16., 9., 4. a 13. tankové divize. K zabezpečení podmínek pro vedení vysoce aktivní obrany
Bylo stanoveno takto: PLZEŇ, DVOREC, BLATNÁ, PÍSEK, PROTIVÍN, HLUBOKÁ NAD VLTAVOU.
Druhé armádní pásmo- obsadit 14. tankovou divizí od 1. armády.
Bylo stanoveno takto: RAKOVNÍK, ZBIROH, PŘÍBRAM
Obsazení příčného postavení na řece Vltavě předpokládat silami 17. tankové divize od vševojskové zálohy frontu. Zde jsem si vzpoměl na Vltavskou příčku z první republiky- Pátrač
Ppor. A: Ha! Vltava je zajímavá tím, že na ní lze opravdu něco ubránit. Ovšem ne jednou divizí uloženek.
Frontové pásmo obrany mít připraveno k obsazení silami z hlavního nebo armádních pásem obrany.
Jeho plánovaný průběh: DĚČÍN, řeka Labe do ROUDNICE, VELTRUSY, řeka Vltava do DAVLE, řeka Sázava do HAVLÍČKOVA BRODU.
Ppor. A: Ta Sázava to pohřbila. To je houby překážka. To je tak, když paranoidní maniaci čekají útok ze všech stran najednou. Linie samozřejmě měla pokračovat k jihu přes přehrady a končí elegantní bambulkou Lipna, které je velmi vážně míněná překážka.
Příčná postavení připravit na čarách plánovaných protiúderů na východním břehu Vltavy v úseku DAVLE, KOSTELEC NAD VLTAVOU.
Předat 20. msd na zaujatých čarách do podřízenosti 22. armády- Střední skupina vojsk. Pro vedení obranné operace se veliteli 20. msd podřizuje 104. msp od 19. msp a povede boj na levém křídle bojové sestavy této divize.
Ppor. A: Už zase? Bráníme se, nebo útočíme u Mariánských lázní? Z poznámky získávám nejasný dojem, že bráníme jen jižní část země a podobně jako v útočném plánu brání severozápadní kout u Karlových Varů Rusové.
Operační sestava vojsk Československého frontu
Směr hlavního úderu nepřítele: 1. armáda s 19. msd bez 104 msp, 1.,9., 14. a 16. td, 4. armáda s 2., 4. a 13. td, vševojsková záloha frontu tvořená 3. msd a 17. td, armádními komplety a frontovým kompletem
Směr druhého úderu nepřítele: část sil 4. armády 15. a 18. msd a část armádního kompletu.
Operační sestava frontu měla být členěna do jednoho sledu.
Možný směr úderu SLAVKOV, OLOMOUC pokryje 3. msd ze vševojskové zálohy frontu. Při velké síle nepřítele zde bude zasazena do boje i 26. msd ze zálohy MNO:
V prvním sledu měly být všechny výše uvedené vševojskové divize, pouze vševojsková záloha měla být v hloubce útočného pásma frontu.
ZPŮSOB PLNĚNÍ HLAVNÍCH ÚKOLŮ V OBRANNÉ OPERACI
A/ Jaderné ničení nepřítele
Podle zvláštního nařízení vrchního velení přejít na použití jaderných zbraní s využitím celkového počtu 344 jaderných nábojů. Na první jaderný úder frontu do hloubky po čáru NÜRNBERG, REGENSBURG, GARMISCH PARTENKIRCHEN naplánovat 100 jaderných úderů, z toho pro raketové vojsko a nově atomové dělostřelectvo 88 a pro vzdušné síly 12.
Ppor. A: Totéž, co pro nepřítele; obrátí se nám vítr a bude sranda. Už nebude co bránit.
Jednotlivé fáze jaderného konfliktu měly být pokryty takto:
1. První jaderný úder frontu měl být realizován za použití 100 jaderných nábojů, z toho pro operačně taktické rakety, taktické rakety a atomové dělostřelectvo 88 kusů a pro letectvo bylo určeno 12 kusů.
2. Další úkoly frontu měly být pokryt 217 kusy jaderných nábojů a to pro operačně taktické rakety, atomové dělostřelectvo a taktické rakety 139 kusů a pro letectvo bylo určeno 78 kusů.
3. Záloha byla tvořena 27 kusy jaderné munice z toho raketové prostředky a atomové dělostřelectvo 21 kusů, letectvo 6 kusů
Použití jaderné výzbroje, cíle a sled vedení boje měly být stejné jako při vedení útočné operace frontu v předchozí kapitole.
B/ Hromadný palebný úder na cíle prvního pořadí
silami letectva, raketového vojska a dělostřelectva provést se stejnými úkoly, cíly a strukturou jako v útočné operaci frontu.
C/ Při účasti v protivzdušné operaci na západním válčišti odrazit hromadné údery letectva nepřítele s hlavním úsilím na přikrytí hlavního uskupení vojsk frontu. Úsilí mělo být soustředěno na zničení letectva, raketojaderných sil a protivzdušných sil nepřítele a na vybojování nadvlády ve vzduchu. Bylo vyčleněno:
- 3 vzletů frontového a dva vzlety frontového letectva
- raketové vojsko mělo použít 28 raket s konvenčními hlavicemi
- prostředky REB a vojsko PVO frontu
Ppor. A: Další perla. Tím budeme odrážet 85 letadel z letadlovky a nějaké ty Tomahawky.
D/ Palebné ničení nepřítele
Palebné ničení provést dělostřelectvem frontu, dělostřelectvem 1. a 4. armády a dělostřelectvem čtyř prvosledových divizí, letectvem frontu a vojskovým letectvem.
Palebné ničení má být provedeno v šesti obdobích:
Primo: palebné podpora vojsk v zabezpečovacím pásmu,
Secundo: palebná protipříprava útoku v úseku: HORŠOVSKÝ TÝN, MLÝNEC, VŠEDRUBY, KLENČÍ s hustotou 30 až 40 děl a raketometů na kilometr frontové linie po dobu 25 až 30 minut
Tertio: palebná ničení nepřítel při přesunu a rozvinování
Kvarto: palebný odrážení útoku
Kvinto: palebná podpora vojsk bránících se v hloubce naší obrany
Sexto: palebné ničení nepřítele při provedení vlastních protiúderům ve třech až čtyřech obdobích s hustotou děl a raketometů na 1 kilometr.
ÚKOLY ARMÁD
1. armáda ve složení 19. msd bez 104. msp, 1., 9., 14. a 16. td měla s posilovými prostředky a se 4 rotami pohraniční stráže zaujmout obranu v pásmu ŽELEZNÁ, BEROUN, FOLMAVA, MILEVSKO.
Ppor. A: Nerozumím. Ten prostor má 150 kilometrů hloubku – co se na něm přesně brání?
Pátrač: Všechno? Jen to co se ubránit dá, ale níže je stanoveno na čem záleží nejvíce.
Hlavní úsilí soustředit na prostor HOUSTOŇ, BLOVICE, DOMAŽLICE.
Ppor. A: No, to je tedy zarazit to hned za hranicemi. Jak se tam ale zjevilo Milevsko a Beroun? Nic proti hloubce obrany, ale hloubka skoro větší, než šířka, mi připadá dost maximalistická.
Plánovat provedení protiúderů:
armádní protiúder: silami 16. a 14. tankové divize z čáry KLADRUBY,CHLUMČANY ve směru NÝŘANY, WALDMÜNCHEN, částí sil ve směru BĚLÁ pod Radbuzou.
frontový protiúder: silami 16., 14. a 17. tankové divizen dvou čar:
první čára: ČERNICE, BLATNÁ
druhá čára: NÝŘANY, NEPOMUK
s hlavním úderem na STRAŠICE, CHAM částí sil ve směru BĚLÁ pod Radbuzou
Ppor. A: To jako jsou dva různé protiúdery, nebo alternativy téhož?
Pátrač: Jde skutečně o alternativy téhož. Podle toho jak se situace našich a nepřítel vyvine, ta čára která bude příhodnější, bude tou, ze které se udeří.
Rozhraní při protiúderech vlevo: BLATNÁ, PLÁNICE, KLATOVY,BORSKO, FLEKY KÖTZING
Obranné čáry, jejich průběh, obsazení a rozsah ženijního budování určí velitel frontu
Na celou operaci se první armádě přidělilo 78 raket s jadernou náplní, v prvním jaderném úderu frontu jich měla použít 22 kusů. Šlo o taktické rakety z divizních oddílů vojskových raket a armádní operační taktické rakety.
Plán, tempo a cíle jaderného ničení nepřítele jako při útočné operaci.
Letové úsilí ve prospěch 1. armády:
6 plukovních vzletů stíhacího bombardovacího letectva
4 plukovní vzlety bitevního letectva
14 plukovník vzletů vojskového letectva
Velitelské stanoviště: 3 kilometry jižně Stříbro, osa jeho přesunu Waldmünchen, Munderkingen.
4. armáda ve složení 2., 15., 18. a 4. a 13. td měla s posilovými prostředky a s 23 rotami pohraniční stráže zaujmout obranu v pásmu FOLMAVA, MILEVSKO, SLAVONICE, JIHLAVA
Ppor. A: Principiální potíž plánu je, že brání proti Německu a Rakousku zároveň. Tím se bojuje prakticky všude. Nevyhnutelně by to naředilo bránící jednotky. Jihlava je fakt docela daleko od předpokládaného místa útoku.
Hlavní úsilí soustředit na prostor ŠVIHOV, SEDLICE, SUŠICE
Plánovat provedení protiúderů:
armádní protiúder: silami 4. a 13. tankové divize z čáry MYSLIV, SUŠICE nebo z čáry KADOV, STŘELECKÉ HOŠTICE ve směru HORAŽĎOVICE, KLATOVY, ESCHELKAM.
současně s frontovým protiúderem: ve směru STRAŠICE, CHAM provést úder silami 4., a 13. tankové divizen ze dvou čar:
první čára: BEZDĚKOV, STŘELECKÉ HOŠTICE
druhá čára: BLATNÁ, STRAKONICE
ve směru SEDLICE, NÝRSKO, KÖTZTING
Obranné čáry, jejich průběh, obsazení a rozsah ženijního budování určí velitel frontu
Na celou operaci se 4. armádě přidělilo 75 raket s jadernou náplní, v prvním jaderném úderu frontu jich měla použít 26 kusů. Šlo o taktické rakety z divizních oddílů vojskových raket a armádní operační taktické rakety.
Plán, tempo a cíle jaderného ničení nepřítele jako při útočné operaci.
Letové úsilí ve prospěch 4. armády:
4 plukovních vzletů stíhacího bombardovacího letectva
2 plukovní vzlety bitevního letectva
14 plukovník vzletů vojskového letectva
Rozhraní vlevo: NOVÁ BYSTŘICE, JIHLAVA
Velitelské stanoviště: 6 kilometrů severozápadně Strakonice.
Dále zde byly úkoly pro:
Raketové vojsko- konkrétně pro frontovou 311. raketovou brigádu. Byl určen hlavní a dva záložní prostory rozmístění. Bylo jí přiděleno 37 jaderných náloží.
Její cíle byly cíle vysoce důležité:
- záložní velitelské a týlové velitelské stanoviště 2. armádního sboru NSR
- jeden oddíl střel Pershing 2 a jedno křídlo střel Pershing1
Dále měla dvanácti kusy klasických hlavic zničit velitelské stanoviště 2. armádního sboru NSR, tedy úkoly byly stejné jako v útočné operaci frontu.
Letectvo frontu, které bylo tvořeno 10. leteckou armádou a útvary vojskového letectva, které mělo za úkol v součinnosti vojsky PVOS , vojskovou PVO a PVO Střední skupiny odrazit hromadné údery prostředků vzdušného napadení nepřítele s důrazem na západní a jihozápadní směr.
Mělo dále zajistit přeskupení a bojovou činnost svazků a útvarů letectva 3. západního frontu na vyčleněných letištích na našem území.
Bylo stanoveno, jak má být naloženo s přidělenými 12 jadernými bombami vyčleněných pro první jaderný úder frontu a při prvním hromadném úderu na nepřítele konvenční výzbrojí, cíle a pořadí úderů stejné jako při útočné operaci.
Dále plnit úkoly průzkumu, přikrýt a podporovat vojska frontu při obraně i při přechodu do protiútoku. Celkově mělo být v protivzdušné operaci ve třech etapách v průběhu 5 až 6 dnů uskutečněno 3 vzlety frontového letectva a jeden vzlet vojskového letectva.
Vojsková PVO frontu plní při odrážení útoků nepřátelských vzdušných sil jako 10. LA. Tedy odrazit první hromadný a další údery letectva nepřítele. Bránit vlastní vojska a vést všemi způsoby boj s vrtulníky vzdušné podpory nepřítele s hlavním důrazem při přechodu do protiútoku.
Úkoly pro vševojskovou zálohu
3. motostřelecká divize, zvaná Kroměřížská, se po zmobilizování měla rozmístit v určeném prostoru a na zvláštní rozkaz měla neprodyšně přikrýt státní hranici s Rakouskem, se třemi pluky v prvním sledu v součinnosti s 55. pevnostním praporem a 15. a 4. brigádou Pohraniční stráže.
Při útoku nepřítele ve směru SLAVKOV, OLOMOUC soustředit úsilí nepřehrazení směru HAUGSDORF, POHOŘELICE a NEUDORF, KYJOV. Divize měla bránit aktivní obranou a protiútoky postupu nepřítele do hloubky našeho území a získat čas pro zmobilizování, stmelení a příchod 26. msd ze zálohy ministerstva která potom měla zaujmout obranu na hlavním pásmu obrany na čáře SKALICE, JIŘICE, ŠAKVICE, RAKVICE, BŘECLAV.
17. tanková divize se po zmobilizování měla přesunout do určeného prostoru v západních Čechách a připravit se ke společnému protiútoku se 16. a 14. tankovou divizí ve směru STRAŠICE, CHAM, nebo k zaujetí obrany na řece Vltava v úseku CHLUM, KOXSTELEC nad Vltavou.
Ppor. A: Protiútok 17. divizí záložáků má šance jen za předpokladu, že nepřítel bude opravdu v troskách. Dál je to hodně podobné, jako útok.
MATERIÁLNÍ A ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ ÚTOČNÉ OPERACE ČESKOSLOVESNKÉHO FRONTU
Bylo tedy stanoveno soustředit hlavní úsilí frontu na nepřetržité materiální a zdravotnické zabezpečení všech vojsk frontu s důrazem na zabezpečení plánovaných protiúderů a přechod do útočné operace.
K tomu rozvinout:
- frontovou týlovou základnu
- za každou armádou rozvinout jednu brigádu materiálního zabezpečení z vlastního armádního kompletu a další posilovou brigádu materiálního zabezpečení z kompletu frontového.
Pro splnění úkolu frontu se vyčleňuje:
91 260 tun munice
4 400 tun letecké munice
18 200 tun proviantu
47 800 tun ostatního materiálu
320 700 000 litrů PHM
Vyčleněné zásoby vyvést po železnici podle dopravního plánu a automobilními prostředky frontu a teritoriálních sil podle plánů prvního naložení.
První dva dny operace pokryt dovozem ze zásob v mírových posádkách, z předsunutých skladů munice a vyčleněných zdrojů. Další dny pokrýt přísunem prostředky frontu podle plánu perspektivního přísunu.
1. brigáda potrubní dopravy zahájí budování polního dálkového potrubí ze skladu Třemošná ve směru WALDMÜCHEN, INGOLDSTADT, GABELBACH.
Na konci operace mít:
- vojska 100% pohyblivých zásob
- armádní sklady 80% zásob
- frontové sklady 70% zásob.
Vytvořit síť vojenské silniční a železniční dopravy západně čáry od čáry Plzeň- České Budějovice.
Pro zdravotnické zabezpečení vyčlenit 100 000 lůžek, z toho 70 100 v polních nemocnicích a 29 900 v teritoriálních zdravotnických zařízeních.
První dva dny operace raněné odsunovat raněné a nemocné do vyčleněných teritoriálních zařízení. Od třetího dne už využívat i kapacity rozvinovaných polních nemocničních základen. Od pátého dne zajišťovat odsuny raněných z polních nemocničních základen pomocí nemocničních vlaků a sil zdravotnických autobusových praporů.
Předposlední bod řeší použití posledních dvou svazků, které měly být bojeschopné od třetího dne po zahájení mobilizace. Byly to divize přímo podřízené ministerstvu obrany.
26. motostřelecká divize Kroměříž měla vytvořit potřebnou hloubku obrany na směru možného útoku z Rakouska směrem na Slavkov a Olomouc a ničení nepřítele v prostoru jižně a jihovýchodně od Brna.
32. motostřelecká divize Prešov měla krýt hranici s Rakouskem na slovenském úseku hranic a zabezpečení podmínek pro rozvinutí sil 1. jihozápadního frontu. Tato divize byla naprosto atypický - měla dva tankové a dva motostřelecké pluky.
Celý bod končí určením chráněných míst velení jednotlivých operačních svazů.
DALŠÍ ÚKOLY
Vojska protivzdušné obrany státu. Zde je určeno, že v součinnosti s podobnými formacemi spojenců zabránit ničení hlavních politicko - správních průmyslových center spojeneckých zemí.
Hlavní úsilí: Praha, průmyslové zóny kolem Prahy, Ostravy a dále Brno, Plzeň a Bratislavu.
Následuje podrobný rozbor úkolů pro spojenecké síly, pro PVO vlastního státu a nakonec pro jednotlivé divize, tedy pro 2. divize PVOS a 3. divizi PVOS. Tedy:
- které prostory mají bránit
- součinnost se sousedními svazky
- součinnost při zajištění činnosti sil spojenců při společném působení
- systém sledování vzdušného prostoru nad bojištěm
- úkoly pro letecké stíhací pluky PVOS
Ppor. A: Stejný rozpor, jako 1977 – buď jde o dlouhatánskou opotřebovávací válku, a pak nemá smysl plánovat nějaké protiúdery, když bude všechno jinak, anebo jde o rychlý přepad, a pak zase nemá smysl za útočníky bombardovat Prahu.
Boj proti nepřátelským výsadkům.
Byla to hrozba, která se tehdy brala nesmírně vážně. Tedy tomu jak sledovat, vyhledávat a ničit operační, taktické a průzkumně diverzní výsadky nepřítele. A to jak:
- v prostorech soustředění a nakládání pomocí raketových sil a letectva
- při jejich přepravě vzduchem silami letectva frontového i PVOS, vojskové PVO, protiletadlových raketových sil
- v prostorech vysazení silami vojsk frontu.
Předpokládalo se, že nepřítel je schopen nasadit proti našemu frontu do 12 taktických, převážně vrtulníkových výsadků, každý v síle do roty k ovládnutí pohraničních přechodů přes pohraniční hory.
Dále se očekávalo možné vysazení výsadků v síle až prapor pro podporu útoku vlastních sil při vedení útočné operace s cílem ovládnout důležité prostory, objekty, přechody přes vodní překážky, ničit vojskovou síť velení, spojení a zásobování.
Podílet se mělo vše, co bylo k dispozici. Optimisticky se předpokládalo, že síly Lidových milicí a Sboru národní bezpečnost si poradí se speciály od diverzně průzkumných výsadků. Je jen dobře, že se to nikdy nestalo.
Úkoly pro Civilní obranu ČSSR.
ta měla zabezpečit ochranu obyvatelstva a zvýšení odolnosti národního hospodářství před nepřátelskými údery s cílem zajistit přežití obyvatelstva a nepřetržitou činnost národního hospodářství za branné pohotovosti státu.
Hlavní silou plnící tyto úkoly byly vojenské a územní vojenské útvary CO. Tyto plnily úkoly součinnosti s teritoriálními a výrobnímu subjekty správy života země.
Plán předpokládal, že se celkově do tohoto dění zapojí až 2,4 milionu obyvatelstva republiky. U těch se očekávala velká občanská statečnost, disciplína, nasazení a loajalita.
Byly určeny součinnostní postupy při plnění úkolů, hlavní oblasti pro nasazení sil prostředků, je zde vyjmenováno 7 největších měst v Čechách a na Moravě a 4 místa na Slovensku, mimo jiné i Povážská kaskáda.
Úkoly pro naši armádu a civilní složky pro zabezpečení přesunů a působení sil a prostředků Sovětské armády na našem území.
Byly určeny:
- hlavní silniční a železniční tahy pro jejich přesuny
Ppor. A: Základní potíž opět; při vážně míněném útoku NATO to vidím na katastrofu; jako jednu z prvních věcí by rozmlátili letecky vlakové tratě. Vlak v obraně toho už moc nepřepraví.
- zajištění jejich technického stavu včetně mostů, náhradních přepravišť
- vybudování 186 etapních stanic, z toho
54 zdravotnických
48 stravovacích
49 pro doplnění PHM
45 pro technickou pomoc
Byly vytvořeny a udržovány obrovské zásoby všech potřebných PHM v celkové výši 109 088 tun, tedy asi 130 milionů litrů. Vše uloženo ve skladech federálních hmotných rezerv a skladech národního podniku BENZINA, ve vojenských skladech a na letištích.
Pro zdravotnické zabezpečení bylo vyčleněno 17 000 lůžek.
Poslední položka tohoto velmi náročného úkolu bylo zajištění krevních zásob a technické zabezpečení silami tankových opravářských a tankových opravářských závodů na celém území státu.
Podepsáno:
Ministr národní obrany ČSSR
generálplukovník M. Václavík, 2. 9. 1986
Náčelník generálního štábu ozbrojených sil SSSR
maršál sovětského svazu S. Achromejev, 26. 6. 1986
Náčelník generálního štábu ČSLA
generál plukovník M. Blahník, 20. 6. 1986, po něm to podepsal jeho nástupce ve funkci generálporučík Miroslav Macek a to 20.11.1986
Hlavní velitel Spojených ozbrojených sil
maršál Sovětského svazu V. Kulikov, 25. 6. 1986
Náčelník operační správy
generálmajor J. Vincenc, 20. 6. 1986
Ppor. A: U těch podpisů je zajímavé, že vypadl tak nějak vrchní velitel naší armády soudruh Husák.
Čím déle nad tím přemýšlím, tím víc se mi zdá, že to celé je kontinuální pokračování plánování ruského štábu z r. 1977, kde vymysleli jádro nápadu vylepšení útoku a naši to dotáhli, a pak je nějaký Gorbačovec otravoval s tím, že tam musí mít taky obranu, takže ji tam snadno a rychle nalepili, bez ohledu na to, zda dává nějaký smysl.
Tento plán je literaturou všude hodnocen jako obranný, což je katastrofální nepochopení. Je nejútočnější ze všech, díky té pasáži o skrytém mobilizování, a díky tomu, že útočná část vychází velmi solidně.
Pátrač: Soudruh Husák to podepsal na čelní stránce.
ZÁVĚR
Kolegové, zde tedy máte poslední díl našeho společného projektu, tedy kolegy Argonanta a mojí maličkosti. Jeho osobní pohledy na celou záležitost mým řekněme školometným textům daly jiný rozměr a snad se nám podařilo trochu rozklíčovat alespoň některé otázky kolem naší armády. Tak jak byla vybudována, řízena a jak se v ní plánovalo. Taky snad i to, jak se v ní myslelo, žilo a přežívalo.
Za vším co jsem zde uvedl, si stojím. Za vším co uvedl kolega Argonantus občas ne, ale s mnohým jsem se ztotožnil a leckde jsem se našel. I když mi jeho vstupy někdy drásaly duševno, jsou velmi důležité a je dobře, že zazněly. Navíc jsme oba dva objevili ledacos nového a naše vidění tehdejšího světa a ČSLA v něm už nikdy nebude takové, jako bylo před tím, než tato práce vznikla.
Mě nezbývá než kolegovi Argonantovi poděkovat za skvělou spolupráci, za čestné argumentování a za férovost. Jsem rád, že díky této práci našel cestu na Palbu a myslím si, že si zde svoje místo najde nejen jako zdatný diskutér, ale i jako autor.
Argonante – díky.
S úctou Pátrač.
zveřejněno s laskavým souhlasem
|
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND
|
